V září 2017 jsem napsal příspěvek, jak se zhruba budou vyvíjet ceny energií, tj. plyn a elektřina v průběhu roku 2018. Celkem mi předpověď vycházela, ale ke konci prázdnin se to zvrtlo. Při pohledu na graf elektřiny jsem zjistil, že jakýsi plus mínus pohyb dolů a nahoru nabral strmý kurz nahoru a to dosti bezohledně a krutě. Když srovnám ceny ze začátku roku 2016, kdy se 1 MWh elektřiny pohybovala na burze s cenou okolo 21 euro, tak nyní je to kolem 55 euro.
Takže se logicky ptám Vás, jako spotřebitele, co asi bude následovat? Odpovím za Vás: „Zdražení, zdražení, zdražení.“
Nastala nová situace a i já jako energetický poradce musím změnit strategii. Pokusím se doporučovat dodavatele, kteří nejméně zdražují.
Zdražovat budou totiž všichni…..
Náznaky zdražování začaly být patrné už od začátku roku, i když to nebylo celkem výrazné. Jako první začal zdražovat E.ON, ale bylo to v řádu pár procent. Taková větší vlna přicházela během prázdnin, kdy začal zdražovat ČEZ a přidali se i další střední dodavatelé a od té doby se vlna zdražování šíří celým trhem s elektřinou jako rakovina. Přidávají se další a další.
Zdroj Kurzy.cz – Vývoj ceny elektřiny 2008 – 2018
Co dělat v takové situaci?
Uvedu příklad. Před pár dny mi volal jeden můj starý a dlouhodobý klient, že mu nějaký prodejce sliboval o 16% levnější elektřinu. To jsem se celkem pobavil, když při pohledu na graf z burzy vidím strmou svíčku, ze které bych bez připoutání spadl jak hruška. Hned jsem se ho dotázal, z jakého základu těch 16% slevy berou. Samozřejmě nevěděl nic a hned mu jeho chamtivost zchladla. Proto se bezhlavě nevrhejte na první nabídku, kterou uvidíte.
Většina dodavatelů vydává ceníky na další rok na začátku prosince. Tam bychom mohli porovnávat a jestli zdraží i ten náš, můžeme odstoupit a zvolit lacinějšího.
Při zdražení využijete paragraf 11a odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb. energetického zákona a to vám umožní vyvázat se ze smlouvy bez starostí, že dostanete „flastr“ neboli pokutu za předčasné ukončení smlouvy.
Další schůdná cesta je vybrat dodavatele, který se chová delší dobu ke spotřebitelům solidně a vlídně, tj. že jeho ceny kopírují ceny na burze. V případě, kdy ceny klesají, dodavatel zlevňuje a když rostou, samozřejmě musí zdražit, protože nemá takovou „vatu“ jako dlouhodobě drazí dodavatelé. I tak by měl být minimálně 10% pod jejich cenami. Další otázka je, jaké má dodavatel režie, jaký má informační a účetní systém (hraje celkem velkou roli), zda je nízkonákladový nebo využívá síť drahých poboček apod.
Teď se ptáte: „A jak to mám všechno vědět a kde ty informace seženu?“ Četl jsem před časem knížku, kde se autor zabývá tím, jak jsme zavaleni ohromným množstvím protichůdných informací a že ani nejsme schopni zjistit, jestli ty informace jsou pravdivé nebo je to lež. Viz mnohé reklamy v televizi.
Rád vám pomůžu
Jestli tomu rozumíte, podívejte se na ceníky z minulých let. Když ne, sledujte různé blogy z této oblasti. Když ani to nedáte, zůstaňte u svého dodavatele a po zdražení můžete opět porovnat ceny a později „utéct“ k lacinějšímu.
A nebo …… svěřte se do rukou odborníka, který vás v dlouhodobém horizontu provede různými nástrahami a kličkami energetického trhu a ušetří vám nervy, když něco podepíšete, aniž víte, co.
A proč dlouhodobě? Protože nikdo neví, co bude za měsíc, a který dodavatel nakoupil dobře nebo špatně. Kdybychom to věděli, tak bychom byli všichni milionáři. Ve hře „Monopoly“ vítězí určitá strategie. Můžete párkrát hodit kostkou špatně, ale ve výsledku dlouhodobě a při správné strategii nakonec zvítězíte.
